Četnické humoresky

Ne, nebojte se, premiérové vysílání třetí řady seriálu nebylo ukončeno, to jen tímto poněkud šokujícím nadpisem je uvozen článek o demolici kasáren pátračky. Tedy demolici Jaselských kasáren v brněnské Králově poli, kdy byly natáčeny všechny tři serie Četnických humoresek.

Česká televize měla pronajaty kasárny do dokončení natáčení třetí řady seriálu (celkem zhruba deset let). Vzhledem k tomu, že nyní již není žádné využití pro objekt, bude celý areál zbourán a následně na jeho místě vyroste obchodní centrum. Pokud by se tedy měla natáčet další řada populárních humoresek, musel by štáb najít jiný objekt pro sídlo četnické pátrací stanice. Read more…

Třetí série tohoto původního divácky oblíbeného seriálu se odehrává v letech 1937-1938 a končí obdobím podpisu Mnichovské dohody. Také tato poslední série byla vyrobena v brněnském studiu České televize v Centru dramatické, divadelní a zábavní tvorby.

Natáčení se uskutečnilo, stejně jako u předchozích šestadvaceti dílů první a druhé série (každá série měla 13 dílů), výlučně mimo studio v reálných prostředích, především střední a jižní Moravy, na Vysočině a v Brně. Pro zajímavost – například jenom od května do srpna 2005 se natáčelo v zajímavých a mnohdy i atraktivních prostředích, jakými jsou bezesporu Jevišovice, Nové Hvězdlice, Oslavany, Heřmanov – Křižanov, Křtiny, Tovačov, Znojmo, Kroměříž, Boskovice, Moravský Krumlov, hrad Veveří, hrad Buchlov a další města a obce. Sídlo „brněnské“ četnické pátrací stanice zůstalo zachováno v areálu bývalých vojenských kasáren na Staňkově ulici v Brně. Read more…

V druhé sérii seriálu Četnické humoresky se diváci opět setkávají s oblíbenou sestavou četnické pátračky, z níž ve třetím dílu odchází praporčík Turko (Stanislav Zindulka) do penze. V šestém dílu druhé série nazvaném Návrat přichází strážmistr Karabela, který se již objevil ve čtvrtém dílu první série Beáta. Výraznou roli hraje Arazímova půvabná dcera Klaudie (Olga Krasko), která se jako nečekaný dárek zjevila na Štědrý den v posledním dílu první série. Milou hospodyni Andělku vystřídala starší Blaženka (Vlasta Peterková), která je nejen výborná kuchařka, ale navíc zamotá hlavu jednomu z našich četníků. Korpulentního strážného Frantu nahradil štíhlejší četník (Ondřej Mikulášek), kterému kolegové ze zvyku začnou říkat také Franto. Ženský komický element ztvárnila v postavě energické novinářky Kamily Klikové Tatiana Vilhelmová. V době, kdy je půvabná květinářka Ludmila v Americe, zasáhne do života starého mládence Arazíma nezanedbatelným způsobem zajímavá žena - doktorka Karlička Formánková v podání herečky Libuše Šafránkové, jejímž televizním manželem je tentokrát Jan Hartl. Rodiče Karličky představují Luděk Munzar a Věra Galatíková. Read more…

Úvodních třináct dílů televizního seriálu Četnické humoresky, které vyrobila v brněnském televizním studiu tvůrčí skupina Josefa Souchopa a Dariny Levové a režíroval Antonín Moskalyk, se odehrává v období první republiky (kolem poloviny 30. let) a námětově těží z existence četnických pátracích stanic, předchůdkyň dnešní kriminální služby, a případů zločinnosti, které stanice řešily. Četnictvo bylo za první republiky klíčovou institucí, podílející se na pátrání a odhalování trestné činnosti – a to především na venkově a v menších městech (ve větších městech fungovaly státní policejní úřady dnešního typu). Četníci z pátracích stanic žili ve svých rajónech přímo mezi lidmi, často velmi asketicky, byli neúplatní, ale měli pochopení pro lidské slabosti, a proto požívali značné vážnosti a úcty. Četníci z „pátraček“ dosahovali udivujícího procenta objasněnosti případů, především díky znalosti místního prostředí a odborných znalostí mužstva a speciálních útvarů. Také stavovská „zavilost“, s níž příslušníci sboru stíhali zločin, byla pověstná. Dopadení určitého pachatele po letech nebylo tak mimořádné. Díky důsledné evidenci a prověřování všech souvisejících nitek se nejednou četníkům podařilo vyřešit i případy, na nichž si vylámala zuby státní policie. Příběhy Četnických humoresek jsou inspirovány autentickými případy a osudy mužů v typické výstroji a výzbroji, roztroušených od nejzápadnější Aše až po nejvýchodnější výběžek Zakarpatské Ukrajiny. (V nejvyšších stavech mělo četnictvo 14 000 lidí.) Seriál ve své žánrové poloze doslova objevuje dosud velmi řídce nebo jednostranně mapované prostředí a mechanismy četnictva. Právě detailní zájem odborného poradce (a autora námětů) mjr. Michala Dlouhého o tuto problematiku byl duchovním impulsem ke vzniku projektu. Read more…